Vrtání děr na soustruhu

  • Díry v obrobcích z plného materiálu, lze vrtat na soustruhu
  • Slouží jako přípravná operace k dalšímu soustružení nebo vystružování (protože hotová díra nemá obvykle požadovaný průměr)
  • Vrtání děr na soustruhu je přesnější než na vrtačce
  • Obrobek při otáčení tlačí vrták stále do osy soustružení

Upínání vrtáků

  • Menší vrtáky s válcovou stopkou se upínají v dvoučelisťových nebo tříčelisťových upínacích hlavičkách, která se i s vrtákem upevňuje v hrotové objímce koníku (jako vrtáky s kuželovou stopkou)
  • Vrtáky s kuželovou stopkou se upínají do kuželové dutiny hrotové objímky koníku (kde drží třením a obě plochy musí být čisté)
  • Velikost kuželové stopky a její kuželovitost se řídí průměrem vrtáku
  • Vrtáky se vyrábí s tzv. kuželem Morse, jehož velikost je normalizována a značí se číslicemi 0 – 6 (kuželová dutina v hrotové objímce koníku má kužel Morse č. 3 nebo č. 4 => rozdíl se vyrovná redukční vložkou) 

Způsoby vrtání

  1. Při vrtání se vrták podepře opěrou upnutou v nožové hlavě, která se zavrtání vrtáku odsune nebo se předem navrtá do čela středicí důlek, jinak by se vrták vychýlil z osy soustružení. Posuv vrtáku musí být plynulý a nesmí překročit doporučené hodnoty, jinak se vrták zasekne a zlomí.
  2. Při dovrtávání se musí zmenšit posuv vrtáku, řezná kapalina se přivádí na vrták těsně u čela obrobku.
  3. Při vrtání delších děr je třeba posuv přerušit, vrták vysunout z díry a z jeho drážek odstranit třísku, aby nedošlo k ucpání drážky, a tím ke zlomení vrtáku.
  4. Při vrtání slepé díry si musíme označit její délku na hřbetní ploše vrtáku nebo vrtat podle milimetrové stupnice na horní části hrotové objímky koníku.
  5. Větší vrtáky se zajišťují upínacím srdcem, opřeným o nožovou hlavu, aby se chvěním neuvolnily a neotáčely se v hrotové objímce koníku.
  6. Díry velkého průměru lze vrtat i strojním posuvem vrtáku => práce se urychlí.
  7. Větší a těžší obrobky lze upnout na příčných saních suportu, a tím je strojně posouvat do záběru. Vrták je upnut ve vřetenu soustruhu a otáčí se. 
Obr. 1. Způsoby vrtání
Obr. 1. Způsoby vrtání

Příčiny lámání vrtáků

  • nesprávně naostřený vrták
  • špatné upnutí a vedení vrtáku
  • nesprávné upnutí obrobku
  • ucpání drážek vrtáku třískami
  • příliš velký posuv
  • vrtání do šikmé (nakloněné) roviny
  • nesprávné dovrtávání děr v obrobcích
  • dutina nebo pecka v materiálu
  • uhýbání vrtáku z osy
  • nesprávné a nedostatečné chlazení a mazání

Význam soustružených válcových děr

Soustružení vnitřních válcových ploch, tj. vyvrtávání se používá tehdy:

  • nelze-li dosáhnout požadované přesnosti vrtáním nebo vyhrubováním
  • pokud nemáme vrták nebo výhrubník požadovaného rozměru
  • přesahuje-li průměr obráběné díry normální průměr vrtáků a výhrubníků
  • je-li hloubka díry malá

Přesná díra se zhotoví tak, že se do plného materiálu vyvrtá díra vrtákem a ta se pak soustruží, nebo se soustruží hrubá díra v odlitcích, výkovcích, výliscích, …
Soustružení vnitřních válcových ploch je obtížnější než vnějších.

Vnitřní soustružnické nože

  • tvar vnitřních nožů musí být přizpůsoben tvaru a délce díry
  • jejich průřez je menší než u ostatních nožů
  • vyložení je velké, a to tím větší, čím hlubší je díra
  • nůž musí z nožové hlavy vyčnívat nejméně o délku, která se rovná hloubce soustružené díry
  • odebírá se jen třísky menšího průřezu (protože vnitřní nože jsou poddajné, snadno se chvěj a, pruží)
  • všechny vnitřní nože mají ohnutou řeznou část, její tvar je vykován
  • těleso nože je z oceli čtvercového nebo kruhového průřezu
  • ložná plocha tělesa nože je obrobena 

Rozdělení

  1. vnitřní ubírací nůž
  2. vnitřní rohový nůž
  3. vnitřní zapichovací nůž
  4. zapichovací nože na zápichy vnitřních nožů
Obr. 2. Vnitřní ubírací nůž
Obr. 2. Vnitřní ubírací nůž
Obr. 3. Geometrie vnitřního ubíracího nože
Obr. 3. Geometrie vnitřního ubíracího nože
Obr. 4. Vnitřní rohový nůž
Obr. 4. Vnitřní rohový nůž
Obr. 5. Zapichovací nože
Obr. 5. Zapichovací nože
Obr. 6. Geometrie zapichovacích nožů
Obr. 6. Geometrie zapichovacích nožů

Vyvrtávací tyče

  • dlouhé díry většího průřezu se soustruží noži upnutými ve vyvrtávacích tyčích
  • nůž je z RO a je malého průřezu (kruhový, čtvercový nebo obdélníkový)
  • vyvrtávací tyče se vyrábí z konstrukční oceli s co největším průřezem, aby se neohýbaly

Rozdělení:
  • vyvrtávací tyč na průchozí díry
  • vyvrtávací tyč na neprůchozí díry

Obr. 7. Vyvrtávací tyče
Obr. 7. Vyvrtávací tyče

Nastavování a upínání vnitřních nožů

  • výškové nastavení se řídí druhem práce (hrubování nebo hlazení) a druhem obráběného materiálu
  • změní-li se výškové nastavení vnitřního nože, změní se i jeho řezné úhly
  1. nastavení do osy soustružení – při hrubování a hlazení, úhly α (úhel hřbetu) a γ (úhel čela) mají velikost získanou nabroušením nože
  2. nastavení pod osu soustružení – zvětší se úhel γ a úhel α se zmenší => tříska se lépe odděluje a odvádí => výhodné při hrubování
  3. nastavení nad osu soustružení – úhel γ se zmenší, ale při malém průřezu třísky to nevadí, úhel α se zvětší => výhodné při hlazení
Obr. 8. Nastavení nože do osy soustružení
Obr. 8. Nastavení nože do osy soustružení
Obr. 9. Nastavení nože pod osu soustružení
Obr. 9. Nastavení nože pod osu soustružení
Obr. 10. Nastavení nože nad osu soustružení
Obr. 10. Nastavení nože nad osu soustružení

Řezné podmínky a kontrola děr

  •  posuv i řezná rychlost se volí menší než při soustružení vnějších ploch
  • Průměry se měří posuvným měřítkem nebo mikrometrem
  • Rozměry s předepsanými dovolenými úchylkami se kontrolují kalibry
Obr. 11. Kalibry pro kontrolu děr
Obr. 11. Kalibry pro kontrolu děr

Komentáře



Tomáš Děkuju

29.05.2012 14:04

tak vám děkuju snad budou závěrečky úspěšné :)