Frézování rovinných ploch

Rovinné plochy frézujeme za účelem dosažení předepsané rozměrové a tvarové přesnosti a jakosti povrchu frézami válcovými nebo čelními válcovými frézami - větší plochy frézujeme frézovacími hlavami.

Obr. 1. Způsoby frézování
Obr. 1. Způsoby frézování

Při frézování rovinných ploch dodržujeme tyto zásady:

  1. zvolit vhodný typ stroje, nástroje a upínače
  2. pokud je možné použít čelního frézování, které je výkonnější a kvalita obrobené plochy je lepší než při frézování válcovými frézami.
  3. pečlivě očistit upínací plochy stolu, obrobku, fréz a frézovacích trnů.
  4. používat klíčů správných rozměrů.
  5. obrobené plochy chránit při upínání měkkými podložkami,
  6. při výškovém nastavení zajistit konzolu, při frézování se záběrem podélného stolu je třeba zajistit příčné saně, při záběrem příčných saní zajistit podélný stůl,
  7. obrobkem je třeba pod frézou pohybovat opatrně, aby se prudkým nárazem fréza nepoškodila,
  8. otupenou frézu okamžitě vyměnit,
  9. při měření je třeba očistit obrobek a zbavit jej otřepů.

Frézování rovinných ploch válcovými frézami

Osa frézy je rovnoběžná s obráběnou plochou – obr. 2. Šířka frézy musí být větší než šířka frézované plochy. Používáme dva způsoby frézování: sousledné a nesousledné.
Nesousledný způsob - fréza se otáčí proti smyslu pohybu obrobku. Tříska tvaru ohnutého trojúhelníku je tvořena od minimální tloušťky po maximální tloušťku při vyjetí zubu ze záběru. Výhody: práce frézy je klidná bez rázů, uplatňuje se při frézování odlitků a výkovků s tvrdou povrchovou kůrou. Nevýhody: břit zpočátku neřeže, klouže po materiálu obrobku, než dosáhne minimální tloušťky třísky 0,01 až 0,03 mm,čímž se zvyšuje řezný odpor a teplota řezání a tím se zvyšuje opotřebení břitu nástroje a zhoršuje se kvalita obrobené plochy. Dále je obrobek řeznou silou vytahován z upínače, proto je nutné použít vetší upínací síly, což se nehodí pro tenkostěnné obrobky s malou tuhostí.
Sousledný způsob – fréza se otáčí ve stejném smyslu s pohybem obrobku. Tříska se tvoří od maximální tloušťky po minimální tloušťku při výjezdu zubu frézy ze záběru.
Výhody: fréza po materiálu neklouže, tím vzniká méně tepla, fréza se nezahřívá a, proto je možné volit vyšší řeznou rychlost větší posuv. Obrobek je řeznou silou přitlačován do opěrných ploch upínače, což umožňuje upínat tenkostěnné obrobky při velkých hloubkách řezu. Nevýhody: frézování je nárazové vyžadující vymezení vůlí ve vodících plochách a posuvových mechanismech, aby vznikající chvění nezhoršilo kvalitu povrchu obráběné plochy a popřípadě zničení nástroje.

Obr. 2. Sousledné a nesousledné obvodové frézování
Obr. 2. Sousledné a nesousledné obvodové frézování

Frézování rovinných ploch válcovými čelními frézami

Při čelním frézování je osa rotace frézy kolmá k obráběné ploše. Jednotlivé zuby odřezávají třísky téměř stejného průřezu, takže tloušťka třísky se mění jen málo. Zatížení nástroje i stroje je během řezání prakticky stálé, chod stroje je plynulý a rovnoměrný, chvění je velmi malé. Zuby materiál odřezávají na obvodě frézy,na čele frézy obrobenou plochu jen hladí. Kvalita obrobené plochy je lepší než při válcovém frézování. Průměr frézy se podle možností volí asi 2x větší než šířka frézované plochy – obr. 3.
 

Výhody čelního frézování:

  • produktivnější než obvodové frézování-umožňuje odfrézovat větší množství třísek,
  • používají se frézy větších průměrů zejména frézovací hlavy-větší tuhost nástroje,
  • upnutí frézy je tužší-upínají se za krátký trn nebo za stopku,
  • frézování je klidnější, neboť v záběru je několik zubů současně a tloušťka třísky se mění jen nepatrně.
Obr. 3. Nesousledné a sousledné čelní frézování
Obr. 3. Nesousledné a sousledné čelní frézování
Obr. 4. Válcová fréza
Obr. 4. Válcová fréza
Obr. 5. Válcová čelní fréza
Obr. 5. Válcová čelní fréza

Vady při frézování rovinných ploch

a) rozměry součásti neodpovídají rozměrům na výkrese- příčina: nesprávné upnutí obrobku, nepozorné měření, nebo špatně nastavená hloubka řezu

b) horší kvalita povrchu než je předepsána – příčina:házení frézy, tupá fréza, malý nebo velký posuv na zub sz (mm/zub)

c) povrch obrobku se stopami po nástroji způsobuje protočení frézy na jednom místě, přemístění obrobku do výchozí polohy pod otáčející se frézou-opačný pohyb než při frézování.

d) vlnitý a nerovný povrch obrobené plochy způsobuje házení frézy nebo frézovacího trnu

e) poškozený otlačený povrch součásti bývá způsoben použitím tvrdého kladiva při doklepávání obrobku nebo upnutí bez ochranných vložek z plechu.

Příklady k procvičení

File: /userdata/filelibrary/upload/frezovani-vypoety.doc

Frézování - výpočty

dokument aplikace MS Word