Dělení materiálu pilovým koutoučem

 Na frézkách můžeme materiál i řezat - oddělovat. K této práci používáme jako nástroje pilové kotouče, které se podobají úzkým kotoučovým frézám. Pilové kotouče menších tlouštěk většinou nemají drážku pro pero a upínají se jen třením. V normě ČSN se vyrábějí tři základní druhy pilových kotoučů na kovy od průměru 32 do 300 mm.
Velká hloubka řezu při stejné tloušťce pilového kotouče a šířce řezu může způsobit značné tření a tím ohřev nástroje. Aby bylo tření co nejmenší, musí být tloušťka nástroje menší než šířka řezu stejně, jako při ručním řezáním pilovým listem. Proto se pilové kotouče zabrušují na čelech po celém jeho průměru buď rovnoběžně, nebo kuželovitě.
Při upínání je třeba pilový kotouč umístit co nejblíže k vřetenu frézky nebo podpěrnému rameni, aby se zmenšilo chvění na minimum. Obrobek se upíná nejčastěji do svěráku tak, aby jeho podélná osa byla rovnoběžná s osou upínacího trnu a místo řezání bylo co nejblíže čelistem svěráku. Pilový kotouč má řezat ve směru shora dolů (do materiálu), aby řezná síla tlačila obrobek do svěráku nebo do podložky. Tím se zvyšuje tuhost upnutí.
Velikost posuvu je omezena velikostí zubové mezery, do níž se musí umístit celá tříska. Posuv se volí velmi malý rozsahu 0,01 až 0,02 mm/zub, aby řezná plocha byla čistá a kolmá k základním plochám obrobku.
Velikost řezné rychlosti závisí na šířce řezu, druhu materiálu obrobku a nástroje a tuhosti stroj – nástroj – obrobek. Pro kotouče z RO volíme řeznou rychlost 10 až 30 m/min – pro ocel, 10 až 15 m/min pro litinu, 50 až 200 m/min pro hliník. Pro kotouče s břity z SK volíme 20 až 60 m/min pro ocel, 20 až 40 m/min pro litinu, 100 až 300 m/min pro hliník.

Obr. 1. Tvary pilových kotoučů
Obr. 1. Tvary pilových kotoučů
Obr. 2. Rozvedení zubů
Obr. 2. Rozvedení zubů
Obr. 3. Řezání kovů na frézce
Obr. 3. Řezání kovů na frézce