Způsoby broušení

Při broušení koná řezný pohyb vždy nástroj. Posuv a přísuv se liší podle způsobu broušení.
Z hlediska tvaru broušených ploch a způsobu práce broušení dělíme na:

  • Broušení do kulata vnější (broušení vnějších rotačních ploch)
    • axiální (s podélným posuvem)
    • axiální hloubkové
    • zápichové
    • hloubkové broušení osazeným kotoučem
    • vnější bezhroté broušení
  • Broušení vnitřních rotačních ploch
    • axiální (s podélným posuvem)
    • zápichové
    • planetové
    • bezhroté
  • Broušení rovinné
    • obvodem kotouče
    • čelem kotouče
  • Broušení tvarové
    • tvarovými kotouči
    • kopírovacím způsobem
    • na NC a CNC brousících strojích

Broušení do kulata vnější

Základní způsoby upínání obrobků při broušení dokulata

  • do sklíčidla - krátké obrobky
  • mezi hroty - přímo nebo s pomocí kuželových trnů
  • rýhovanými unášeči
  • na rozpínací trny
  • do kleštin

Dlouhé štíhlé obrobky se opírají proti kotouči opěrkami. Otevřenými nebo uzavřenými.

Vnější axiální broušení do kulata

Délka obrobku je větší, než šířka kotouče. Toto je dobré pro odvod třísky při malém vývinu tepla a dobrém přístupu brousící kapaliny.
Při axiálním broušení koná pracovní stůl přímočarý pohyb, kotouč se otáčí a přisouvá (vždy v úvrati stolu). Obrobek koná rotační pohyb a podélný posuv se stolem Při broušeni se musí upravit dráha kotouče aby přesahoval obrobek při konci dráhy o jednu třetinu, aby nedošlo k různým šířkám obrobku.

Obr. 1. Axiální broušení dokulata
Obr. 1. Axiální broušení dokulata

Zápichové broušení

Zápichovým způsobem se obrábí krátké tuhé součásti.
Kotouč je o něco širší, než broušená plocha a koná pouze příčný nebo šikmý posuv
(přísuv) spojitý ne krokový jako u podélného broušení, do té doby, než se dosáhne požadovaného rozměru. V závěru se přísuv zastaví a dojde k vyjiskření.

Delší díly se obvykle brousí několika zápichy a pak se provede podélné zbroušení bez přísuvu oběma směry.

Zápichovým způsobem lze brousit i několik ploch najednou kotouči složenými v sadu.

Šikmým rotačním broušením můžeme zaráz brousit jak rotační tak navazující čelní plochy.

Obr. 2. Broušení válcových ploch sadou kotoučů
Obr. 2. Broušení válcových ploch sadou kotoučů
Obr. 3. Zápichové broušení
Obr. 3. Zápichové broušení

Hloubkové broušení

Používá se jen pro kratší a tuhé obrobky. Brousící kotouč se orovnává kuželovitě a celý přídavek se odebírá většinou na jeden záběr (0,1 až 0,4 mm na zdvih). Posuv na otáčku bývá 1až 6 mm.

Obr. 4. Hloubkové broušení
Obr. 4. Hloubkové broušení

Bezhroté broušení vnějších válcových ploch

Obrobek je volně vedený mezi podávacím (regulačním) kotoučem a kotoučem brusným. Od pomalu se otáčejícího podávacího kotouče s měkkým (pryžovým) pojivem dostává obrobek podélný a rotační pohyb. K vytvoření podélného posuvu je podávací kotouč skloněn o 2°až 15˚. Obrobek má zhruba stejnou obvodovou rychlost jako podávací kotouč.
Toto broušení se používá pro válcovité obrobky (bez důlku pro hroty). Krátké obrobky se brousí zápichovým způsobem např. vnější kroužky kuličkových ložisek.

Bezhroté broušení se uplatňuje v sériové a hromadné výrobě.

Obr. 5. Bezhroté broušení
Obr. 5. Bezhroté broušení
Obr. 6. Bezhroté broušení - princip
Obr. 6. Bezhroté broušení - princip

Broušení kuželových ploch

Provádí se:

  • Natočením vrchního stolu o úhel α/2. Povrch broušeného kotouče je rovnoběžný s povrchem brusného kotouče a pohybem stolu. Brousí se dlouhé štíhlé kuželové plochy, delší než šířka kotouče.
  • Natočeným unášecím vřeteníkem. Bez netočení stolu. Brousí se kratší kužely.
  • Natočením brousícího vřeteníku.

Broušení vnitřních rotačních ploch

Oproti vnějšímu broušení rotačních ploch je u vnitřního broušeni větší plocha záběru a dlouhé tenké třísky, které zanášejí brusný kotouč. Průměr kotouče musí být vždy menší jak průměr obráběné díry a dochází k poměrně rychlému opotřebení. Styková plocha je velká a vzniká velké množství tepla. Mezi vřetenem a obrobkem nesmí vznikat velká síla vychylující brusný kotouč z osy, proto se volí malá šířka kotouče a malý přísuv. Kotouč vnitřního broušení dokulata by měl mít 0,6 až 0,8 velikost broušené plochy. Brousí se válcové a kuželové díry.

Vnitřní broušení s podélným posuvem
Příčný posuv se volí malý s ohledem na tuhost kotouče, kotouč se volí co nejširší. Díry s vysokou přesností se brousí několika záběry na čisto, přísuv se zmenšuje.

Obr. 7. Vnitřní broušení s podélným posuvem
Obr. 7. Vnitřní broušení s podélným posuvem

Zápichové broušení

Je méně používané, než podélné. Kotouč je širší, než délka díry. Brousí se bez podélného posuvu. Přísuv je poloviční, než u podélného broušení.
Používá se na válcové díry, čelní plochy drážek a osazení.
 

Obr. 8. Zápichové broušení
Obr. 8. Zápichové broušení

Planetové broušení

Brousí se díry součástí, které nemůžeme upnout do sklíčidel nebo kleštin.
Obrobek je nehybně upnut na stole brusky a brousící vřeteno vykonává všechny pracovní pohyby:

  • otáčí se kolem osy
  • obíhá kolem osy obrobku
  • vykonává posuvný pohyb ve směru osy díry
  • vykonává přísuv

Přesnost planetových brusek je menší, protože vyložení vřetena je málo tuhé.

Obr. 9. Planetové broušení
Obr. 9. Planetové broušení

Broušení rovinných ploch

Toto broušení se provádí čelem, nebo obvodem brusného kotouče.
Při broušení obvodem vykonává stůl brusky pohyb: přímočarý vratný, nebo i kruhový pohyb.
U brusek s kruhovým stolem vykonává bruska příčný posuv – posuvem brusného kotouče od obvodu ke středu brusného stolu. Tak se obrábějí např. čela fréz, okružních pil a podobně.

Broušení obvodem kotouče
Brousí se válcovou obvodovou plochou brusného kotouče. Plocha záběru je malá a kotouč se nezanáší. Broušení s přímočarým pohybem patří mezi nejpřesnější brusičské práce, jelikož se pracuje s poměrně tenkým kotoučem, tak se obrobek málo zahřívá a potom se i méně deformuje a nedochází v něm tolik k vnitřnímu pnutí.

Obr. 10. Broušení obvodem kotouče
Obr. 10. Broušení obvodem kotouče

Broušení čelem kotouče
Je vhodné pro širší plochy. Je výkonnější, než broušení obvodem. Je však méně přesné, proto se hodí na hrubší práce. Při čelním broušení je stále v záběru velká plocha kotouče a je proto zanesena třískami. Důsledkem je velký tlak kotouče na obrobek, velký brousící výkon, ale špatná kvalita broušeného povrchu. Při naklonění osy kotouče o 0,5 až 3,0° se zmenší plocha záběru a tím i vývin tepla. Vývin tepla se zmenší použitím segmentového kotouče.
 

Obr. 11. Broušení čelem kotouče
Obr. 11. Broušení čelem kotouče
Obr. 12. Obraz brusu při bočním rovinném broušení
Obr. 12. Obraz brusu při bočním rovinném broušení

Broušení tvarových ploch

Broušení tvarovými kotouči
Je nejvýkonnější. Profil v kotouči se pro méně přesné práce vytlačuje v kotouči ocelovými kladkami. Pro přesné práce se vytvoří diamantem upnutým v přípravku.

Obr. 13. Broušení tvarovými kotouči
Obr. 13. Broušení tvarovými kotouči

Průmětová metoda
Je vhodná pro broušení tvarových nástrojů. Hoblovacích a soustružnických nožů, protahovacích trnů apod. Brousící kotouč se tvaruje podle šablony profilu předmětu.

Obr. 14. Průmětová metoda broušení
Obr. 14. Průmětová metoda broušení

Broušení v otočných přípravcích, tzv. kolébkách
Brousí se přesné kruhové profily.

Obr. 15. Broušení v otočných přípravcích
Obr. 15. Broušení v otočných přípravcích

Komentáře